Pro někoho to může být šok, ale o tom, co se smí postavit na pozemku, nerozhoduje majitel, nýbrž územní plán dané obce. Ten definuje přípustné funkční využití stavby, podlažnost, procenta zastavěné plochy, maximální objem stavby a minimální plochy zeleně. Občas se v něm objeví i takové detaily jako je například požadavek na typ a sklon zastřešení.

Další omezení jsou nejen minimální odstupy stavby od hranice pozemku, ale také vzájemné odstupy staveb mezi sebou. Míry odstupů se liší podle funkčního využití stavby a záleží i na jejím místě. Pro Prahu platí jiná legislativa než pro zbytek území. Pokud se domluvíte se sousedem, nebo to je v místě stavby obvyklé, dá se uvažovat o výjimce.

Jsme v 21. století a tak nikoho nepřekvapí, že je možné získat spoustu veřejně dostupných digitálních dat o pozemku a jeho okolí. Již zmíněným územním plánem začínaje, katastrem nemovitostí, topografií terénu, 3D modelem okolní zástavby a georeportem konče. Když se dají všechna tato data dohromady, získáme komplexní informační model o vašem pozemku.

Když máme všechna data pohromadě, je čas začít tvořit. Tvar a svažitost pozemku, orientace ke světovým stranám, okolí stavby a klientova představa. To jsou jedny z mnoha informací, ze kterých vznikne urbanistický koncept záměru. Každý projekt je jiný a vyžaduje individuální přístup. Já však hledám vždy to stejné - nejlepší řešení.

Zvlášť v případech záměru v zahuštěné zástavbě je třeba posuzovat osvětlení a  proslunění obytných budov. České státní normy tvrdí, že denní světlo v obytných místnostech je pro lidský organismus zdravé. Například je stanoveno, že pro kritické dny v roce je nutno splnit minimální dobu, po kterou procházejí sluneční paprsky oknem obytné místnosti.

Hlavním úkolem ověřovací studie je vyhodnocení silných a slabých stránek pozemku a s tím související možnosti jeho zástavby. U rodinného domu často postačí vhodně umístěná zahrada a správná orientace oken. V případě posuzování domu s mnoha bytovými jednotkami je zapotřebí mnoha tabulek dokazující efektivitu řešení.